Ghost Recon Breakpoint – zbraně, drony a kooperace

Slavná série Ghost Recon se dočkala dalšího dílu, který nepřímo navazuje na Ghost Recon: Wildlands v novém světě, nové době, ale opět v kooperaci čtyř hráčů v otevřeném světě. Herní značka Ghost Recon je tu s námi mnohem déle, ale vždy byla o taktickém boji. Po docela povedeném díle Ghost Recon Future Soldier přišel nepříliš povedený multiplayerový titul s podtitulem Phantoms. Následně se tato značka na delší dobu odmlčela, než přišlo již zmíněné Wildlands.

Co si budeme povídat, očekávání byla strašně obrovská, a ne každý byl úplně spokojený, i když hra v celkovém počtu dostala slušná hodnocení tak třeba oproti The Division to příliš slavné nebylo. I když mě díl Wildlands velice bavil, tak již přidané DLC jsem hrát nechtěl, hlavně z důvodu stereotypu a opakujících se činností. Proto jsem věřil, že vývojáři upraví Breakpoint a dostatečně vylepší nedostatky předešlého dílu, ale to jsem se zmýlil. Stejně jako její předchůdce bude sbírat kontroverzní hodnocení a dohady hráčů, jestli je to dobrá či špatná hra. Ale pojďme se na hru podívat hezky postupně.

Futuristický svět plný dronů

Rozmary nejbohatších lidí na světě jsou nevyzpytatelné a proč si takhle nevybudovat supermoderní ostrov, kde budou základem všemocné drony. Ostrov Aurora je ideální místo, tak začal majitel společnosti Jace Skell tento ostrov přetvářet novou infrastrukturou svými vědeckými pokusy. Pro zabezpečení ostrova si najal soukromou vojenskou agenturu pod vedením bývalého člena Duchů Cola Walkera.

Po dalších událostech bylo vysláno několik jednotek Duchů k prozkoumání aktivit na ostrově, ale jaké zabezpečení má ostrov nikdo nečekal a na helikoptéry Duchů zaútočí hejno smrtících dronů, které pošle všechno k zemi a zbytek přeživších nemilosrdně začne popravovat vojenská agentura. Vy jako jeden z přeživších přežijete tento útok a boj o holé přežití není jediný úkol velitele jednotky Nomáda.

Hlavní příběhová linka nezní úplně špatně jen v obrovském světě s neustálým sbíráním vybavení a nepříliš zábavných vedlejších příběhových linek zapadne. Pokud nechcete neustále cestovat z jednoho konce mapy na druhý a být pod palbou místy nevyrovnaných nepřátel, tak se dostanete k hlavní misi tak jednou za deset hodin. Kromě začátku hry.

Vedlejších misí také není nijak převratně a příliš na sebe nenavazují, i když to na začátku vše vybízí k mnoha činnostem, vše nakonec směřuje jen ke sbírání lepšího vybavení a vylepšování postavy. Po úvodu hry se totiž dostanete k rebelům, kteří se schovávají na skrytém místě, které uniká všem pátracím dronům a odtud plánují, jak se dostat k zásobám a k možnosti útěku z ostrova. Nicméně v konečném důsledku úkryt slouží jako takové lobby pro všechny hráče, jelikož zde narážíte na ostatní hráče a přijímáte některé úkoly. Neustále nucení do kooperace, mulitplayerového hraní a systému odměňování za plnění frakčních úkolů spíše připomíná hry typu Destiny a kazí pocit survivalu, který je ze hry cítit a je vlastně tím lepším.

Hra několika tváří

Trošku mi připadá, že vývojáři se snažili do hry implementovat více žánrů, které spolu prostě neladí. První z nich je survival, jelikož jste nyní osamocený Duch a když nehrajete v kooperaci, tak nemáte žádné parťáky, jako v předchozím díle, sbíráte různé suroviny, ze kterých si můžete upravovat svoje vybavení, nebo tvořit chvilkové zlepšováky při ohni. Také interakce s prostředím se výrazně zlepšila. Postava reaguje na všechny překážky, kopce, kamení, může se maskovat za pomocí hlíny, bahna a všeho co příroda nabízí. Do toho musí počítat s omezenou výdrží, takže seběhnout těžký kopec není tak snadné a efektivní sklouzávání se může proměnit ve směšné kutálení.

Do toho skvěle zapadá herní režim objevování, kdy vám hra nenabízí žádnou minimapu s ukazatelem kam máte pro splnění daného úkolu jít, ale dle popisu NPC postav a nalezených dokumentů si svůj cíl najít sám. Také můžete díky vyšetřování odpovědět na důležité otázky a tím si získat další zkušenostní body a objevit více o herním světě.

S tím jde ruku v ruce rozsáhlý RPG systém. Na začátku si vyberete jednu ze čtyř tříd, a to buď útočníka, medika, pantera, nebo ostrostřelce, asi není potřeba vysvětlovat každou třídu zvlášť, ale rozdíl mezi nimi je pouze v jednom kousku vybavení a jedné speciální schopnosti. Jaké vybavení budete používat, nebo do jakého směru budete dále investovat svoje dovednostní body je jen na vás. Díky tomu je každá postava trochu odlišná.

Problém je v nucené online složce po vzoru právě zmíněného Destiny, nebo Anthemu a neustálému sbíraní nového vybavení po vzoru The Division (akorát ve větší míře), nebo spíše k Borderlands. Pokud každých deset minut máte nový kus vybavení, který je lepší než ten předešlý, tak vás nic nemotivuje si upravovat a vylepšovat současný arzenál, tedy dokud se nedostanete na vysokou úroveň vybavení, kde se zase bude hodit materiál z rozebraného horšího vybavení. Čas strávený nad otevíráním truhel, vyměňování vybavení je ohromný, a i když mi v prvních několika hodinách přišlo vylepšování vybavení zábavné, tak po několika desítkách už ne. Vlastně většinu herní doby vás hra nutí sbírat nové zbraně a kvůli různým doplňkům provádět výpady na základny nepřátel, které se ještě při další návštěvě opět obnoví.

Přestřelky stále baví

Základní stavební kámen hry se příliš nezměnil, přestřelky jsou stále zábavné a fanoušci taktického boje a tichého postupu si užijí. Tím, že jste ještě sami je tichý postup a likvidování nepřátel mířenou ranou do hlavy nejlepší řešení. Zde opět nemáme příliš co vytknout kromě opět velice slabé umělé inteligence, která si občas nabíhá jak prasata na porážku.

Jeden z problémů předchozího dílu také zůstal, a to je jízdní režim, který je na dnešní dobu otřesný, tedy kromě létání, to je přijatelné. Ještě k tomu je prostředí Aurory hodně kamenité, nebo zarostlé a s vozidlem se těžko prodírá mimo silnice a cesty, které jsou osypané nepřáteli, což trošku pohřbívá tento způsob dopravy.

Ghost War

Nesmím zapomenout na mulitplayerový režim s názvem Ghost War, ten proti sobě staví dva týmy po čtyřech hráčích v různých režimech. Spolupráce v týmu je rozhodně klíčová a nejedná se o žádné zběsilé střílení alá Call of Duty, ale spíše o taktický boj jako třeba v případě Future Soldier. Přitom jsou jednotlivá klání svižná a dokáží zabavit. Za úspěchy a hraní v tomto režimu dostáváte vybavení a kosmetické doplňky, které je možné využívat i v hlavní hře.

Verdikt

Ghost Recon Breakpoint je v mnoha ohledech velice dobrou hrou a v několika tou špatnou. Rozhodně si najde spousty fanoušků, kterým bude lootovací systém vyhovovat, ale nejsem si jist, zda potěší hráče předchozího dílu. Vše by do sebe i zapadlo nebýt přílišného běhání pouze za novým vybavením bez pořádného příběhu či činností. Slibované přídavky rozhodně trošku vylepší celkový zážitek, ale od takového studia plného zkušeností bych očekával trochu více.

Hodnocení redakce:  75 %