Kronika zločinu – detektivní práce v deskové hře

Deskové hry stejně jako video hry zažívají zlatou dobu a my si tak užíváme nespočet kvalitních kousků. Dnešním takovým je desková hra s názvem Kronika zločinu, jenž propojuje zábavnost deskových her a moderních možností technologické doby. Ke hraní této hry totiž využijete svůj mobilní telefon a pokud si budete chtít zážitek ještě umocnit, tak i brýle pro virtuální realitu.

Obsah balení, vypadá lákavě

Příběhové deskové hry

Poslední dobou přibývá deskových her k jejichž hraní je potřeba nějaká ta technologie, co jsi tak namátkou vzpomenu, tak velice podobná hra Detektiv: Po stopách zločinu vyžadovala ideálně PC, nebo notebook na využití databáze, ukládání postupu, používání internetu a závěrečné otázky. Dalšími velice povedenými hrami jsou Pán Prstenů: Putování po Středozemi, Panství hrůzy, nebo XCOM: Desková hra, ve všech těchto hrách to fungovalo na jedničku a patří mezi ty nejlepší.

Kronika zločinu je kooperativní deduktivní hra, takže nečekejte žádné soupeření, ale jedná se o kriminalistickou příběhovou hru zaměřenou právě na spolupráci. Tento druh her je možné hrát i v jednom hráči, ale to si radši zahrajte The Sinking City, nebo Sherlocka Holmese (videohry). Pravá zábava těchto deskovek spočívá právě ve spolupráci a oproštění od běžného soutěžení. S tím je ale spjat i jeden problém těchto her a to, že si hru zahrajete nejspíše pouze jednou, tedy každý případ pouze jednou.

Hra v plném proudu

Detektivní případy

Funkce skenování a hraní funguje opravdu skvěle, vlastně si jen připravíte herní desku, která slouží jako nástěnka, na kterou postupně umisťujete nalezené důkazy, postavy bez lokace a kartu Scotland Yard, která slouží jako policejní základna. Okolo si připravíte karty specialistů, ty slouží k dalšímu zkoumání některých stop, nebo zjištění psychologického profilu jednotlivých postav.

Někam si umístíte karty lokací, důkazů a postav, tak abyste je měli na dosah ruky a mohly nalezené důkazy, postavy či objevené lokace postupně umisťovat k herní nástěnce. Pak už si jen otevřete aplikaci kronika zločinu, vyberete si jeden z případů, na kterém se s ostatními hráči dohodnete. Vždy je u nich nastíněný příběh, obtížnost a jazyk. Některé příběhy mají i více kapitol. V základním balíčku je pět scénářů, když nebudu počítat výukový scénář jenž zabere pár minut a je opravdu jednoduchý, ale dobře, slouží jako výuka pro nové hráče. Tyto případy jsou lokalizovány do českého jazyka.

Aplikace pak nabízí zdarma rozšíření Nior (čtyři případy), ta je bohužel zatím jen v anglickém jazyce, pak stvůry z Redview, což je jeden případ ve čtyřech kapitolách také v angličtině. Snad se u obou dočkáme i české lokalizace. Ještě je k dispozici pět bonusových scénářů, také v anglické lokalizaci, ale ty jsou zpoplatněny 140 korunami za případ.

Postavy se případ od případu mění

Scan & Play

Po nastínění situace vám aplikace řekne, jakou lokaci si umístit k nástěnce, případně jaký důkaz a postavu. Všechny karty mají QR kód, který skenujete do aplikace. Například když máte nějaký důkaz a chcete ho dát jednomu ze specialistů, tak nejdříve naskenujete specialistu a následně daný důkaz, nebo, když chcete vyslýchat osobu, naskenujete vybranou postavu a ptáte se na dané věci opět naskenováním. Cestování mezi lokacemi funguje podobným způsobem. Zajímavým způsobem probíhá prohledávání místa činu. Pomocí telefonu se rozhlížíte po místě činu a hledáte irelevantní důkazy, pak skenujete kartičky předmětů, podle toho, co jste viděli a hra vám hned řekne, jestli tento důkaz na místě činu opravdu byl.

Každé skenování či jiná činnost stojí nějaký herní čas, přesněji zkoumání důkazů, naskenování nového předmětu, výslech osoby zabere nějakých pět minut a cestování mezi lokacemi dvacet minut, kromě toho, že čas vyřešení případu zajišťuje bodové skóre, ale po uplynutí nějakého času může nastat nějaká událost, a to třeba zavraždění nějaké postavy, nebo zapojení další vyšetřovací skupiny. Také některé lokace mohou být na čas nedostupné, třeba dle otvírací doby.

Zadní strana aneb stručný popis

Verdikt

Kdo je pachatel není občas ta nejpalčivější otázka, kromě zjištění pachatele je někdy potřeba zjistit i kde se nachází, nebo kde jsou rukojmí a podobně. Každý případ je odlišný a něčím zajímavý, funkce skenování je velice zajímavá, jen občas vadí neustále předávání mobilního telefonu a nemožnost při výslechu se zeptat vyslýchané osoby na jinou otázku než naskenováním předmětu či osoby. Zakončení případu probíhá formou závěrečných otázek, pokud jste jej nevyřešili, nebo vyřešili jen z části, můžete se podívat na řešení celého příběhu a zjistit přesně, co se stalo, nebo si zkusit zahrát případ ještě jednou, ale na podruhé to není takový zážitek.

Hra je určena pro jednoho až čtyři hráči, ale můžete hrát i ve větší skupině. K dispozici jsou i komunitní případy, nebo si můžete sami nějaký vytvořit a nabídnout tak rodině a přátelům unikátní zážitek, což je hlavním důvodem, proč mohu tuto hru srovnávat třeba s Detektivem, jenž je komplexnější. Srovnání těchto dvou her naleznete pod celkovým hodnocením hry.

Kronika zločinu rozhodně patří k tomu lepšímu na poli deskových her, hlavní tahákem je jeho jednoduchost, kooperační hraní, u kterého se zabaví celá rodina, nebo banda přátel a tvorba komunitního obsahu, jenž i ze hry, ve které si každý případ zahrajete pouze jednou může udělat hru na spousty hodin zábavy.

Hodnocení redakce:  82 %

Kronika vs Detektiv

Tomuto srovnání se ubránit úplně nedá, jelikož se jedná u obou o deduktivní kooperativní hry zaměřené na vyšetřování případů, jenže Detektiva bych spíše přirovnal k reálnému vyšetřování na dlouhé hodiny, nebo dny plné spisů, poznámek, vyhledávání, u kterého se pořádně zapotíte. Zatímco Kronika je dynamická rychlá hra tvořena především pro zábavu i u příležitostných hráčů. Velice často se v průběhu vyšetřování dějí nějaké zvraty, ale zase vás velice omezuje pouze naskenování kódů. Každému sedne něco jiného. Osobně jsem se bavil u obou her a podobný způsob hraní bych uvítal i u jiných žánrů.