The Sinking City – temná detektivní práce

Je to již nějaký pátek, co jsme recenzovali velice zajímavou hru s názvem Call of Cthulhu, jenž vychází z knižní předlohy H. P. Lovercrafta, tato hra si ode mne odnesla velice dobré hodnocení, i když názory hráčů i herních kritiků se velice rozchází a hra v celkovém měřítku má lehce nadprůměrné hodnocení. Ale proč o hře znovu mluvím je právě autor H. P. Lovecraft, jelikož tu máme další hru na motivy autorova světa s názvem The Sinking City.

Rozdílů mezi oběma hrami je velké množství a nejen to, že na obou hrách pracují jiná studia. Call of Cthulhu vytvořilo studio Cyanide Studios, hra byla s pohledu první osoby, silně zaměřena na příběh, uzavřené lokace a takřka nulový soubojový systém, ale za to dokázala navnadit hutnou atmosféru a vtáhnout tak hráče do hry, což v druhém případě trošku chybí.

Ponuré město, plné hrůz

The Sinking City má na starosti studio Frogwares, jenž má zkušenosti z povedené detektivní hry Sherlock Holmes. Hra se odehrává v otevřeném světě v pohledu třetí osoby a nezaměřuje se pouze na detektivní práci, ale hlavní hrdina se nebojí vzít do akce i střelné zbraně, nebo někoho umlátit svojí lopatou. Kdybych měl porovnat obě hry, tak by měl na papíru rozhodně vévodit The Sinking City, jenž byl i více očekávanější, ale realita je trošku jiná, i když o špatné hře se bavit taky nemůžeme.

Bostonský detektiv

Příběh pojednává o soukromém detektivovi Charlesu Reedovi, který má zkušenosti z námořnictva, kde sloužil u týmu potápěčů a poslední týdny ho trápí děsivé sny, kvůli nim nemůže klidně spát a začíná se to projevovat na jeho duševním zdraví. Z těchto důvodů se vypravuje do městečka Oakmont, jelikož spoustu obyvatel tohoto města postihují stejné děsivé sny a ještě k tomu jej zasáhla přírodní katastrofa, při které je velká část města pod vodou. To mělo za následek začátek mizení různých obyvatel, objevu nepřátelských monster a prohloubení nevraživosti mezi různými skupinami obyvatelstva.

Práce pro soukromého detektiva se v těchto podmínkách najde vždy, a proto náš hrdina Reed neskončí pouze u pátrání po původu zlých snů, ale postupně se přidá do pátrání po zmizelých obyvatelích, původu monster, hledání zmizelých lodních deníků, po příčinách šílenství, pachatelích vražd a to je jen krátký výčet toho, co vás čeká v prvních hodinách hry.

Dedukce u případu

V tomto směru hra nabízí opravdu hodně, kromě pořádného hlavního příběhu i spousty mini příběhů a případů. Vyřešení každého případu, nebo i posunu v rozsáhlejším vyšetřování dokáže hráči přinést pocit uspokojení, jelikož samotný sběr důkazů a posun dál není tak jednoduchý i na tu nejlehčí obtížnost, i když značně napomáhá. Vše podtrhuje i hutná atmosféra ponurého světa na hraně šílenosti, rozličných ekonomických skupin a rasové nenávisti mezi lidmi, lidskými opičáky a rybími lidmi. Důkazy jsou všude, jen je nalézt

Kromě příběhu je hlavním tahákem hry samotné vyšetřování, u hlavních případů musíte jednotlivé důkazy spojovat, vytvářet z nich dedukce, ve kterých i rozhodovat o vině a nevině, nebo o tom, co se podle vás na místě stalo. K tomu nejprve vede mravenčí práce, jenž využíváte i u těch menších případů. První cestou k důkazům je samotný průzkum míst činu a okolí. Některé klíčové důkazy zrovna nebijí do očí, a pokud nehrajete na nejlehčí obtížnost, která vám na mapě znázorňuje, zda jste na místě našel všechny důkazy, nebo alespoň ty klíčové budete se i na místa znovu vracet k opětovnému průzkumu. Druhá věc je schopnost naší hlavní postavy, jelikož Reed dokáže svým speciálním pohledem zahlédnout střípky minulosti a buď se tak dostat k obrázku z minulosti, nebo dokonce k celé události, jenž pak musí periodicky seskládat dohromady, aby zjistil, co se stalo.

Ve hře je i spousta textů, ještě že má českou lokalizaci

Třetí věc je hledání v různých spisech, archívech, lékařských záznamech, policejních spisech, nalezených písemnostech, dopisů či knih. V archívech hledáte pomocí zadání tří kritérií ze spousty možností a tím se dostat k dalšímu potřebnému vodítku. Tento způsob hledání je velice zajímavý a i díky této možnosti se snadno vžijete do práce detektiva. Hledat budete také na mapě. Hra vás nikterak nevodí za ručičku a neukáže, kam máte přesně jít. Nikdy vám neřekne, běžte do novinového nakladatelství a hledejte v archívu, nebo do nemocnice a hledejte v lékařských záznamech, dokonce vám neukáže ani přesné místo činu, nebo kam máte jít za daným člověkem, ale pouze navede na přibližné místo pomocí sdělení ulice a případně ulic okolo. Takže musíte otevřít mapu a prostě hledat. V mapě si po nalezení potřebného místa samozřejmě můžete určit bod, aby se vám neztratil. Dokonce, i když přepínáte jednotlivé úkoly, tak se vám zobrazí vždy body, jež jste si vytvořili pro daný úkol.

Co je vlastně špatně?

Zatím to zní na skoro dokonalou hru, ale to bohužel není. První problém je technická stránka hry, jako jsou propady FPS, doskakování některých textur, sekání celé hry, někdy delší načítání, kde ani nemá být. Technické problémy do hodnocení příliš nezapočítávám, jelikož většinou vždy časem dojde k nápravě, ale zde se ani po několika týdnech tento stav příliš nezlepšil. Ale to není ten nejhorší problém.

Ten nastává v soubojovém systému, jelikož je otřesný. V soubojích je ovládání jak u deset let staré hry, střelba ze zbraně je nemastná, souboj na blízko tragický. Souboje prostě nejsou to, co by vás mělo příliš zajímat a zamořeným oblastem jsem se raději vyhýbal, abych souboje nemusel podstupovat. K hroznému ovládání a zpracování jsou na střední a vyšší obtížnost docela obtížné a stále sbírat materiál kvůli výrobě lékárniček a nábojů do zbraní příliš zábavy nepřidá. Proto doporučení je, obtížnost vyšetřování hrát alespoň na střední obtížnost a souboje nechat na té jednodušší. Ve hře je i jakýsi RPG systém, kde v jednotlivých dovednostních stromech postupně odemykáte různé výhody a vylepšení, nijak neurazí, ale ani nenadchne.

Cestování po městě

Poslední neduh hry je samotný otevřený svět, respektive cestování mezi lokalitami. Jak jsem zmínil velká část města je zaplavena a mezi jednotlivými části města lze cestovat pouze za pomocí loďky, což je prvních pár hodin i trochu zábavné, ale časem se z toho stane horor, jelikož budete cestovat klidně přes celé město velice často a kvůli jednomu případu procestujete i několikrát přes celou herní mapu. Ještě k tomu musíte neustále otevírat mapu a hlídat si směr a cesty a zde narážíme na nahrávání, než se mapa otevře a zase zavře. Sice si u telefonních budek můžete objevit rychlé cestování, ale i tak toho hodně naběháte a najezdíte lodí a časem vám bude město připadat, tak nějak stejné a nudné.

Verdikt

The Sinking City si rozhodně najde velké množství svých fanoušků, díky výborně zpracované detektivní práci, zajímavému příběhu, atmosféře vycházející z motivů H.P. Lovecrafta a české lokalizaci. Nicméně velkou herní masu odradí nudné, obtížné souboje, technické problémy a zdlouhavé cestování. RPG systém a craftování je mdlé, ale hru nijak nekazí. Celkové hodnocení je nadprůměrné jelikož chvíle kdy jsem nemusel řešit dlouhé cestování, nebo špatné souboje, jsem se dobře bavil a milovníci detektivních her si k závěrečnému hodnocení mohou přidat ještě deset procent.

Hodnocení redakce:  75 %