Diablo III Rise of the Necromancer Pack - Necromancer je zpět!

Ať už si o Diablu III myslíte cokoli a třeba jej i označujete za jed, který zahubil jednu z nejpopulárnějších herních sérií všech dob, která navíc definovala zcela nový žánr, jedno se mu upřít nedá: Jde momentálně o nejakčnější a nejrychlejší akční řežbu, jakou si v obchodech můžete koupit. Kde jinde se vám poštěstí poslat jedinou ranou obouručákem najednou k zemi několik desítek nepřátel a následně jejich mrtvá těla ještě vyhodit do povětří?

Hlavní síla Diabla III spočívá v tom, že vývojáři do něj několikrát do roka přidávají hrstku nového obsahu, který má povětšinou podobu nových lokací k prozkoumávání, nových druhů nepřátel k zabíjení či nových předmětů, jimiž můžete dovybavit své léta zdokonalované postavičky. Je poměrně humorné, že vydání každého rozšiřujícího obsahu (nutno podotknout, že je hráčům dáván k dispozici zcela zdarma – kde jinde toto dostanete?) se u komunity setkává s poměrně negativními ohlasy a oficiální diskuzní fóra se následně zaplňují jednotvárnými dotazy typu: „On to ještě někdo hraje?“ Těžko říci, děcka, ale asi ano. Diablo III totiž pravidelně vévodí žebříčkům prodejnosti u většiny herních obchodů a to se jedná o titul, který vyšel již před pěti lety.

Diablo III je sice stejně chytlavé, jako jeho předchůdci, ale vzhledem k tomu, jakým způsobem je v něm koncipován endgame content (česky obsah pro hráče na maximálních úrovních), tak i ti nejvytrvalejší a nejvěrnější fanoušci jej po těch dlouhých letech začali opouštět a uchylují se k jiným hrám podobného typu, ať už k Path of Exile (o němž někteří říkají, že je jediným pravým nástupcem série Diablo) či třeba ke Grim Dawn. Lidé v Blizzardu si této skutečnosti jsou dobře vědomi a tak jim nezbylo nic jiného, než pro své ovečky připravit něco většího.

Před začátkem loňského BlizzConu se všeobecně předpokládalo, že tím největším oznámením, jehož se v jeho rámci dočkáme, bude odhalení nového datadisku pro Diablo III, k čemuž přispěl i fakt, že se na stránkách Blizzardu objevila pestrá škála nabízených pracovních pozic pro práci na blíže nespecifikovaném projektu z univerza této série. Nakonec to všechno bude asi trochu jinak a tyto pozice se ve výsledku budou týkat projektu, které s Diablem III nebudou mít nic společného. Nabídky jsou stále aktivní a tým, pracující na třetím Diablu, byl v posledních letech značně zredukován, což znamená jediné – druhého datadisku se pravděpodobně jen tak nedočkáme a vše, na co se v nadcházejících letech můžeme těšit, jsou DLC balíčky. První z nich má název Rise of the Necromancer Pack a do hry přidává jednu z nejpopulárnějších postav, s nimiž jsme se mohli setkat v Diablu 2, Nekromanta. Stojí toto DLC za zakoupení? Přec jen 15 Euro není úplně málo – stejnou částku zaplatíte, pokud se rozhodnete pořídit si kompletní Diablo III i s datadiskem, což je nesrovnatelně více obsahu.

Příchod Nekromantů do Diabla III byl vskutku velkolepý. Servery totiž nápor hráčů absolutně nezvládaly a i na připojení do singleplayer hry se čekalo v průměru tak pět minut. Něco takového se naposled stalo v den vydání původní hry.

Nekromant není Šaman

Pokud máte třetí Diablo projeté horem a možná i dolem, tak vás jistě hned ze začátku napadne jednoduchá myšlenka – proč kupovat Rise of the Necromancer, když součástí základní hry je postava Šamana, která mu je na první pohled velmi podobná? Inu, z jednoho prostého důvodu. Nekromant je Šamanovi podobný skutečně pouze na první pohled a hraní za něj je zcela jiné a vyžadující odlišný přístup. Jakožto člověk, který v Diablu III dlouhá léta hrál Šamana jakožto primární postavu a ví o něm prakticky vše, mohu hned zkraje říct, že ve srovnání s Nekromantem je hraní za něj mnohem pasivnější a tím pádem také méně zábavné. Pokud hrajete Šamana, tak si zkrátka hned po vstupu do podzemí vyvoláte své zrůdné pohůnky a dále se o ně nemusíte starat, protože většinu špinavé práce odvedou samostatně. Navíc se na maximální úrovni, kdy máte k dispozici celou řadu pasivních schopností, jimiž můžete svoji postavu dovybavit, stanou prakticky nesmrtelnými. V případě Nekromanta tomu tak není, což pocítíte již na deváté úrovni, kdy dostanete možnost přivolat si na pomoc skupinu sedmi kostlivců. Ti s vámi chodí a automaticky napadají nepřátele ve vaší blízkosti. Vy jim nicméně můžete kdykoli přikázat, aby své síly soustředili proti jednomu konkrétnímu nepříteli, čímž se do hry dostává prvek nutnosti taktického uvažování. Představte si například situaci, kdy vstoupíte do uzavřené místnosti, v níž se kromě obligátních zombií, které můžete poslat do věčných lovišť (opětovně) několika málo údery, nacházejí také těžkooděnci, kteří vás z dálky odstřelují šípy, jež vám ubírají nezanedbatelné množství života. Při hraní za Šamana by řešení tohoto stavu vypadalo pravděpodobně tak, že byste své pohůnky nechali místnost vybílit a sami jste se schovali za roh a počkali, až bude po všem. S Nekromantem je to jinak – stačí, když svým kostlivcům přikážete, aby lučišníky na chvíli zabavili a vy měli volný prostor k tomu, abyste se férově vypořádali s jinými nepřáteli, kteří vám ztrpčují život a nepředstavují tak výrazné nebezpečí.

Dalším podstatným rozdílem oproti Šamanovi je způsob, jakým Nekromant využívá své silnější schopnosti. Zatímco u Šamana k jejich vyvolání potřebujete klasickou manu, která se pozvolna doplňuje, Nekromant má k dispozici esenci. Ta se nedoplňuje automaticky, ale musíte si jí „dobíjet“ aktivním využíváním slabších schopností. Funguje to na podobném principu jako hněv u Barbara či spirit u Mnicha. Stejně jako u těchto dvou postav i v případě Nekromanta platí, že čím více vám teče do bot, tím více se vyplatí rubat. V pozdějších fázích hry dostanete možnost si většinu svých dovedností modifikovat tak, že za jejich používání nebudete platit esencí, ale kusem zdraví vaší postavy. To je vynikající nápad a věříme, že v budoucnu se objeví celá řada zajímavých buildů (tzn. kombinací schopností), které budou této mechaniky plně využívat. Dokud si však svého Nekromanta dostatečně nevytuníte, tak z ní nebudete mít možnost příliš těžit. Nevíme, zda jsme měli pouze smůlu, ale na většině předmětů určených pro Nekromanty se nám nepodařilo narazit na jedinou statistiku, jež by ovlivňovala zdraví naší postavičky a kdykoli jsme se rozhodli vyzkoušet schopnost, která užírala nějaké to procento z našich životů, čichali jsme ke kytičkám každou půlminutu. Na tomto místě je však potřeba si uvědomit, že Nekromant je stále novou postavou, přidanou do již rozběhnuté hry. Následující měsíce budou stále jakousi formou betatestu a teprve po nich dojde k doladění některých herních mechanik. Některé Nekromantovy schopnosti jsou například momentálně nesmyslně silné a je nám jasné, že Blizzard co nevidět provede jejich oslabení. Když máte možnost přivolat si kdykoli na pomoc skupinu kostěných lučišníků, kteří na dvě rány pošlou k zemi i ty nejdrsnější bosse, které s jinými postavami pižláte minutu, tak je něco špatně.

Pravděpodobně nejzajímavější mechanikou, jíž Nekromant disponuje, je možnost využívat aktivně mrtvol padlých nepřátel. Pokud si vyberete schopnost, která umožňuje práci s nimi, tak poté, co přes ně přejedete kurzorem, se kolem nich objeví červená záře a vy máte možnost vybrat si, co s nimi uděláte. Můžete je například oživit a získat tak dočasně k dispozici další palebnou sílu, nebo je můžete naopak nechat explodovat a uštědřit tak nepřátelům v jejich blízkosti nezanedbatelné procento poškození. Zejména druhá zmíněná možnost má něco do sebe a věřte, že při každém pohledu na to, jak naši nepřátelé umírají po zásahu výbuchem krve a vnitřností jsme si vysloveně lebedili, ať už to zní ujetě sebevíc.

A dál?

Nekromant není tím jediným, co zakoupením balíčku získáte. Když pomineme různé kosmetické předměty, jimiž si můžete ozdobit své postavičky či dodatečné místo ve vaší truhle, tak za zmínku rozhodně stojí nové lokace, v nichž je pro vás dokonce připraveno několik bonusových questů s jednoduchými příběhy a bossy, které budete muset porazit v jejich závěru a Challenge Rifty. Ty si nicméně budete moci vychutnat i v případě, že se rozhodnete do Rise of the Necromancer neinvestovat. Jedná se totiž o další z řady bezplatného obsahu, který byl do hry přidán prostřednictvím patche.

Rifty jsou tím hlavním zdrojem zábavy, který vás na maximální úrovní v Diablu III čeká. Pro neznalé pouze řekneme, že se jedná o náhodně generované labyrinty, v nichž musíte porazit dostatečné množství potvor a finálního bosse. O něco větší zábavu pak nabízejí Greater Rifty, jejichž obtížnost může růst do nekonečna a které je potřeba vždy dokončit v časovém limitu (patnácti minut), pokud se chcete posunout na vyšší obtížnostní stupeň.** Challenge Rifty vycházejí právě z Greater Riftů a fungují tak, že každý týden hra vybere náhodně jednoho konkrétního hráče, kterému se podařilo Greater Rift dokončit a jeho postavu a build dá volně k dispozici ostatním hráčům,** kteří se následně mohou pokusit čas onoho hráče překonat, za což dostanou odměnu v podobě velké bedny s pokladem. Je potřeba zmínit, že v tomto módu se labyrinty negenerují, ale jsou vždy přesně takové, jaké byly v momentě, kdy jimi zvolený hráč procházel a to včetně rozmístění nepřátel. Nic vám tedy nebrání si je projít klidně i několikrát, naučit se je nazpaměť a následně vystřihnout prvotřídní rekordní čas. Zpočátku jsme Challenge Riftům příliš nevěřili, ale nakonec musíme uznat, že mají opravdu něco do sebe a jedná se o skvělou možnost, jak si hráči mohou vyzkoušet hraní za vymaxované postavy, k nimž se například z časových důvodů nemají šanci dostat.

Stojí to za koupi?

Pokud i po pěti letech hrajete aktivně Diablo III a baví vás, tak zakoupením Rise of the Necromancer žádnou chybu neuděláte. Pokud jej však vnímáte jako hru na odreagování, kterou si zapnete jednou za uherský rok, tak investice do něj pro vás nebude mít valnější smysl, dokud alespoň nedojde k nějakému razantnějšímu zlevnění – 15 Euro je opravdu dost, obzvlášť když přihlédneme k faktu, že stejnou částku stál svého času v době vydání také datadisk Reaper of Souls, který přinesl mnohem více nového obsahu – mimo nové postavy také kompletní nový akt, nové příběhy či přepracování spousty herních mechanik. Na druhou stranu hraní za Nekromanta je opravdu chytlavé a na rozdíl od ostatních postav jsou všechny jeho schopnosti nějakým způsobem použitelné a je zábava zkoušet jejich různé kombinace. Navíc nejste nikterak omezeni tím, kterak si jej vybavíte – můžete z něj udělat jak obrněný tank, který se nemusí bát nakráčet přímo do chumlu nepřátel, nebo naopak lehce oděného záškodníka, který svými kletbami páchá dobro mezi pekelníky pomocí ničivých kouzel pěkně z dálky.

Hodnocení redakce:  80 %

Koupit Diablo III Rise of the Necromancer Pack ve verzi pro PC v digitální podobě na Xzone.cz

Koupit Diablo III ve verzi pro PC na Xzone.cz

Koupit Diablo III: Reaper of Souls ve verzi pro PC na Xzone.cz

Koupit Diablo III Battlechest ve verzi pro PC na Xzone.cz

Koupit Diablo III Ultimate Evil Edition ve verzi pro PS4 na Xzone.cz

Koupit Diablo III Ultimate Evil Edition ve verzi pro Xbox One na Xzone.cz