Electronic Arts - Od lyžařů k mezigalaktickým bitvám

Být třetí je mnohdy lepší, než být druhý. Považte – jako třetímu vám nehrozí, že upadnete do deprese kvůli tomu, že vás dělil jen krůček od vítězství. Jako třetí máte rovněž více prostoru pro další zlepšování a zdokonalování. Pokud tedy máte pocit, že to je nezbytné.

Společnost Electronic Arts (dále jen EA) je také třetí. Je třetí největší softwarovou firmou současnosti. Do deprese však její představitelé určitě neupadají, protože za více než třicet let své existence dokázalo EA dosáhnout mnoha úspěchů, které se nesmazatelně vryly do historických análů.

Počátky

První zmínky o EA lze dohledat až do roku 1982. Roku, kdy geniální režisér Stanley Kubrick zfilmoval jednu z prvních knih Stephena Kinga, Osvícení, kdy se Československo duševně připravovalo na nástup éry Michala Davida nebo kdy byl jeho prezidentem opět zvolen Gustáv Husák. U jeho zrodu byl jeden muž jménem Trip Hawkins. Ten společnosti pomohl dosáhnout prvních výraznějších úspěchů na poli vývoje her a nakonec jí roku 1991 opustil.

V prvních letech své existence bylo EA pouze vydavatelem titulů vytvořených jinými společnostmi. Z celé plejády méně známých titulů vypíchneme jen pár nejzajímavějších. Roku 1985 vydalo hru studia Interplay Productions, Bard’s Tale, o rok později zase Starflight od vývojářů z týmu Binary Systems.

První vlastní hru EA vytvořilo pět let po svém založení, tedy v roce 1987. Jmenovala se Skate or Die a jednalo se o jednoduchou arkádu z prostředí skate parku. Právě její volné pokračování, pojmenované Sky or Die, z roku 1990 se zasloužilo o výraznější vrytí jména EA do povědomí hráčů nejen ve světě, ale i u nás protože se jednalo o jednu z vůbec prvních her, které se u nás v době telecích let počítačové zábavy objevily. Ve své podstatě byly oba dva zmíněné tituly velmi jednoduché, optikou dnešní doby až primitivní, ale jejich hlavní síla se skrývala v multiplayeru, kdy spolu mohli na jednom počítači změřit síly až čtyři hráči.

Přelom osmdesátých a devadesátých let nesmíme v případě EA opomenout, protože právě v této době se v jeho kancelářích urodila hned trojice sérií, které přežívají dodnes. První z nich byla v roce 1989 série NFL, která jako první přenesla na monitory počítače americký fotbal. O dva roky později se k této sérii přidala další sportovní série – NHL a trojlístek roku 1993 doplnila ještě** FIFA. Všechny tyto série vycházejí s železnou pravidelností dodnes, a i když jejich kvalita je místy poněkud kolísavá (FIFA 10), tak se mezi hráči stále těší velké popularitě. Na tomto místě nesmíme zapomenout na značku **EA Sports, kterou si EA registrovalo při příležitosti vydání prvního NHL a pod níž společnost vydává hry se sportovní tématikou všeho druhu.

Nové milénium

Rok 1994 byl pro EA přelomový. Ve spolupráci s motoristickým magazínem Road and Track uvedlo na trh první díl mnohadílné série Need for Speed. Hra nejprve vyšla pro konzoli 3DO a teprve později pro počítače a první PlayStation. Její prodejní výsledky byly natolik vysoké, že v EA začali okamžitě připravovat pokračování. Pochopitelně se však neorientovali pouze na Need for Speed. Před dokončením druhého dílu ještě stihli vydat, zřejmě nadopováni úspěchem prvního Need for Speed, úvodní díl závodní série NASCAR. Ta přežila až do roku 2009, kdy práva na značku získala firma Eutechnyx. Ve stejném roce se pak EA podepsalo jako vydavatel pod vůbec první MMORPG všech dob, Ultimu Online od studia Origin Systems. Ta však nebyla jediným zajímavým titulem, který na přelomu tisíciletí pod hlavičkou EA vyšel. Nesmíme zapomenout zmínit takové klasiky, jakými jsou System Shock 2, Medal of Honor nebo American Mcgee’s Alice.

V roce 2000 se sídlo EA přesunulo do Redwood Shores v Kalifornii. Kromě toho společnost uzavřela dlouholetý kontrakt s firmou Maxis a stala se hlavním vydavatelem jejích titulů. Netrvalo dlouho a tato nově vzniknuvší spolupráce přinesla první ovoce v podobě úspěšného titulu The Sims z roku 2000.

Ani na poli sportovních her však v EA nezanevřeli. S železnou pravidelností nás každý rok potěšili novým dílem série FIFA či NHL. Co se závodních her týče, měli sice v portfoliu sérii Need for Speed, ale ta, jelikož se jednalo o čistokrevnou arkádu, nenaplňovala tužby těch, kteří toužili po realistickém zážitku z jízdy. Roku 2000 se však vše zlomilo. EA uzavřelo spolupráci s firmami Image Space (ta se o pár let později blýskla slavným simulátorem rFactor) a Visual Sciences, s jejichž pomocí vytvořilo duchovní nástupce legendární hry Grand Prix Legends, o které Jackie Stewart prohlásil, že je těžší, než reálná formule 1. Na tituly F1 2000, F1 2001 (ta jako jediná vznikala kompletně v režii EA) a F1 2002 navázala ještě hra F1 Challenge 99 – 02. Ta byla mnoho let posledním převedením F1 na počítače a teprve v roce 2010 se situace změnila, když práva na tvorbu PC her podle královny motorsportu převzali Codemasters.

Nezdařené experimenty

Nové tisíciletí s sebou pochopitelně přineslo celou řadu smělých pokusů, které měli někdy šťastný a někdy špatný konec. V EA se kolem roku 2000 rozhodli, že vzhledem k narůstající popularitě online her nemůžou stát mimo a musejí také přispět svojí troškou do mlýna. Zrodil se tak projekt Need for Speed: Motor City Online. Tato hra vyšla v roce 2001 jako nástupce úspěšného Need for Speed: Porsche a jednalo se o závodní MMO se vším všudy. Hra byla bohužel strašlivým způsobem nestabilní a ani hráče příliš neoslovila, získala pouze necelých 40 tisíc předplatitelů. Její provoz byl proto v srpnu roku 2003 zcela ukončen. Podobně neslavně dopadl i další pokus EA o vytvoření závodního online hry, Need for Speed: World. Ten rovněž výraznějších úspěchů nedosáhl a dodnes představuje výraznou kaňku na dobré pověsti série Need for Speed i celého EA.

V září roku 2006 EA oznámilo, že se stalo majoritním vývojářem her pro mobily od Nokie, pro něž připravilo celou řadu her inspirovaných jeho tituly pro jiné, „velké“ platformy. Právě skutečnost, že tvorba EA byla vždy velmi multiplatformní je jedním z hlavních důvodů toho, proč společnost dosahovala a stále dosahuje velkých úspěchů, nejen co se prodejů týče.

Co bude dál?

V roce 2007, krátce poté, co se ředitelem EA stal John Riccitiello, společnost oznámila, že přepracuje několik svých starších her pro MAC. Ze známějších titulů se jednalo o Need for Speed: Carbon, Battlefield 1422 nebo třeba Spore. Riccitiello setrval v čele společnosti do roku 2013, kdy jej nahradil Andrew Wilson. Ten je ředitelem EA dodnes. Tím se ovšem dostáváme do žhavé současnosti. Začátek letošního roku se v EA nesl ve znamení zrušení celé řady primárně online titulů. Smutný konec potkal hry Battlefield Play4Free, Battlefield Heroes, FIFA Online i již zmiňované a svým způsobem nešťastné Need for Speed: World.

O budoucnosti EA mnohé vypověděla letošní E3. V nejbližší době má společnost v plánu podporovat vývoj menších a nezávislých titulů, což je přinejmenším sympatické. Co se týče větších her, tak nás čeká celá plejáda hráči vymodlených pokračování v čele se Star Wars: Battlefront a Mirror’s Edge Catalyst. To je na jednu stranu jednak logické a na druhou i pochopitelné. Zde nám dovolte jemně parafrázovat známou průpovídku z divadelní hry Záskok: „Proč vytvářet nové značky, když lidé chtějí staré a osvědčené?“