Syndicate (2012) - Od strategie k akci

Syndicate a světové korporace vládnoucí světu v nové first-person střílečce je akce, kterou si už několik týdnů můžeme zahrát. Mocní šéfové nadnárodních společností se svými agenty s implantovanými chipy se snaží ovládnout svět a nastolit tak pořádek. To je asi to jediné, co má stejnojmenná hra společného s předchůdcem z roku 1993, realtimovou strategií z izometrického pohledu od studia Bullfrog Productions. Potažmo pak jejím datadiskem Syndicate Plus, který se v roce 1996 změnil na Syndicate Wars v nepovedeném 3D enginu. Tato série přesto ve svých letech patřila k nejlepším taktickým strategiím.

V blízké budoucnosti

Vývojáři ze Starbreeze posadili hru do blízké budoucnosti a to konkrétně do roku 2069, kdy svět ovládají tři megakorporace Cayman Global, Aspari a EuroCorp. Právě v poslední zmiňované najdeme našeho hlavního hrdinu, agenta Milese Kila, do kterého se máme vžít. Bohužel díky jeho bezduchému charakteru a bezmyšlenkovitému plnění úkolů, to není dost dobře možné. Autoři nás táhnou příběhem, aniž bychom měli šanci cokoli změnit. Po nějaké době hraní zjistíme, že ne vše je takové, jak se na začátku mohlo zdát, a tak se příběh alespoň trochu zamotá. Nejde však o nic překvapivého a hra by se dala hrát i bez toho.

Ticho před bouří

A bude se střílet

Náš geneticky upravený agent s implantovaným chipem Dart 6 není sice žádný superhrdina, nicméně jeho schopnosti okoření jinak zcela obyčejnou střílečku drobnými prvky RPG. Díky čipu Kile ovládá několik dovedností, které ještě v průběhu hry můžeme několikrát vylepšit na předem daných místech. Tyto schopnosti jsou ale opravdu jen zpestřením, jinak je hra čistokrevnou akcí.

Využití čipu Dart 6

Zapnutí čipu nám umožňuje vidět skrze zdi, zpomalovat čas a využívat tří speciálních schopností, které nám usnadňují život. Mezi mé nejoblíbenější dozajista patřilo ovládnutí protivníkovy mysli a zabití vlastních lidí s na konci stylovým prostřelením hlavy vlastní. Většinu hry se ale musíme spolehnout na zbraňový arzenál čítající asi 17 zbraní. Nechybějí ani lahůdky, jako je těžký kulomet a plamenomet. Je smutné, že si zbraně před misí nevybíráme sami, ale máme je přidělené, a tak se k takovýmto pokladům dostaneme třeba jen jednou za hru…

Procházka růžovou zahradou?

Herní obtížnosti mi přišly poněkud nevyvážené. Na nejlehčí úroveň se opravdu moc nezpotíme a dovolím si tvrdit, že by se hra dala dohrát během sedmi hodin, kdy umělá inteligence nepřátel skoro nefunguje a protivníci skáčou našim kulkám přímo do cesty. Při obtížnostech vyšších už to ale procházka růžovou zahradou opravdu není a nepřátelé se budou chovat vcelku inteligentně. Někdy nás tak dokonce překvapí zásobníkem zapečeným v našich zádech. Na nejtěžší obtížnost je to skoro na denním pořádku a pro mě byla hra až nepřirozeně frustrující a zdlouhavá. Nutno podotknout, že jsem spíše příležitostným hráčem stříleček.

Zabij nebo budeš zabit

Na závěr bych se vrátil opět ke schopnostem a dovednostem. Při každém upgradu našich statistik se totiž zlepší i naši nepřátelé, čímž jsou trochu vyvolány pocity marnosti nad dovednostním stromem. Výhodou určitě je, že špatnými volbami si hru nemůžeme zkazit. :-)

Zajímavá podívaná

Grafické zpracování je zvládnuté opravdu dobře, futuristické prostředí zaujme a zalíbí se. Mrzí mě, že není možné svět tam venku prozkoumat a jsou nám připraveny jen oblasti s jednou jedinou cestou průchodu. Stejně tak postavy, jejich pohyby a útoky jsou namodelovány opravdu povedeně. Jedinou výtkou asi je nezničitelné prostředí, které trochu ubírá na věrohodnosti prostředí. Rozstřílet snad můžeme jenom hasicí přístroje, výbušné bedny a lahve povalující se všude možně. Audio samotné nijak nezaostává ani ničím nepřekvapí, ač dabing postav někdy může působit trochu komicky (hlavně co se týče naší parťačky na telefonu).

Kooperace – nejlepší část hry

Kooperativní mód mě opravdu uchvátil. Konečně dostává smysl strom dovedností a hra nabírá na obrátkách v taktických průchodech misemi. Na těžké obtížnosti pak bez dobrého fungování týmu a specializacím jednotlivých hráčů na různé dovednosti prakticky nemáme šanci uspět. Trochu zamrzí chybějící textové konzole pro výměnu zpráv (nebo se mi ji alespoň nepodařilo najít).

Kooperace

Konečný verdikt

Syndicate je povedená FPS akce s dobrou grafikou a velmi slabým příběhem. Nic to nemění na tom, že o zábavu je opravdu postaráno a během 15 hracích hodin určitě neomrzí. Kooperativní mód je velmi dobře zvládnutý a přidává hře na celkovém hodnocení. Pokud se za deštivých dnů a studených večerů nudíte, Syndicate rozhodně doporučuji.

Moje hodnocení:  75 %

Koupit Syndicate na PC na xzone.cz
Koupit Syndicate na PS3 na xzone.cz
Koupit Syndicate na Xbox 360 na xzone.cz