Warhammer 40.000: Space Marine

Dnes si představíme jednu z nejznámnějších realtime her – Warhammer, s novým dílem Space Marine. Neztrácejme tedy zbytečný čas povídáním okolo a pojďme na to.

Že Relic umí dělat realtimové strategie, o tom se vědělo. Koneckonců, studio jich má na kontě celkem šestnáct. Čistokrevnou akci si však kanadští tvůrci vzali do rukou poprvé, a také existovaly obavy, jak se s žánrovou změnou poperou. Stačí však strávit s Warhammer 40.000 Space Marine pět minut a pochybnosti zmizí.

Relic vás vyšle do Forge Worldu pátrat po unikátní zbrani, na kterou si dělají zálusk orkové. Hlavní hrdina, kapitán Titus – povoláním ultramariňák, se však se svými dvěma spolubojovníky nenechá kvantitou nepřátel zaskočit. Koneckonců, když už někdo nosí meč zkřížený s motorovou pilou, čeká se, že jej bude umět používat. To kapitán Titus umí a dělá to s překvapivou lehkostí.

Svižnost a provedení akce představuje nejsilnější stránku hry. Orky likvidujete s elegancí a efektivitou, souboje jsou navrženy tak, že plynule přecházíte od střílení k poctivé “ruční práci”. Je jen máloco uspokojivějšího, než když se snesete z oblak a rozdrtíte zelené nebožáky jediným máchnutím obrovského kladiva. Ano, ve hře se objeví oblíbený jetpack a v tu chvíli začínají opravdu nefalšovaná jatka.

Akce jako taková je povedená, nicméně je třeba podotknout, že hra nenabízí prakticky nic jiného než nikterak hlubokomyslné řezání orků. Žádné úkoly, žádné odpočinkové pasáže, někoho nenadchne dokonce ani „komplexita“ jednotlivých částí soubojového systému. Tvůrci se odhodlali k – pro dnešní dobu – netypickému kroku: odstranili mechanismus krytí.

Space Marine chce být rychlou, brutální akcí s desítkami nepřátel – a takovou i je – zbabělé ukrývání by narušilo tempo.

Další věcí jak si doplnit zdraví je využití speciálního exekučního pohybu, jenž ze zacíleného „enemáka“ udělá fašírku a vás – nějak – uzdraví. Jistou úlitbu modernímu zhýčkanému hráči představuje brnění, o které musíte přijít, než protivníci začnou ukusovat hitpointy, a které se samo dobíjí. O brnění lze však snadno přijít: v jednom okamžiku máte plné zdraví a blýskavou zbroj, abyste se v následující vteřině ocitli bez ní a bez poloviny zdraví. Hra se s nikým (na normální obtížnost) příliš nemazlí a s ohledem na rychlost, s jakou vás nepřátelé dokážou sundat, je zejména v pozdějších fázích hry nutno postupovat s rozmyslem.

Kapitán Titus je ultramariňák navlečený do brnění, ale opravdu velkého brnění, jenž se svými dvěma nepříliš schopnými partnery řeší invazi orků. A řeší ji – přirozeně – prostřednictvím solidního arzenálu zbraní. K dispozici jsou mu plazmové i tradiční pušky, ultraúčinná brokovnice, sniperka, meče zkřížené s motorovou pilou, kladiva, sekery. Titus unese 4 zbraně a jednu zbraň pro boj z blízka.

Space Marine zabere kolem osmi hodin a nenabízí mnoho příběhových okamžiků. Celé je to o “pobij orky, páč jsou zlí” a – protože tvůrci cítili, že je potřeba vnést do hry nějakou tu variabilitu – “pobij chaosáky, páč jsou ještě horší”.

Naštěstí pro všechny zúčastněné je třeba říct, že proces pobíjení je zábavný a při troše tolerance, kdy se hru nepokusíte dojet na jeden zátah, se neomrzí až do skončení závěrečných titulků.

Závěrem

Space Marine nabízí chytlavou řežbu ve které opravdu jen běháte a střílíte. Nic víc, nic míň. Kdo chce střílet a střílet, tak ať zkusí tento díl.

Hodnocení: 65 %