Project CARS 3 – od projektu k mainstreamu

Je to již pár let, co se projekt s originálním názvem Project CARS dostal k hráčům a ukázal, co vývojáři Slightly Mad Studios dokáží. Jednalo se celkem o velký úspěch a hra zabodovala obsahem, grafickým zpracováním, ale hlavně nekompromisním jízdním modelem, který hru katapultoval mezi nejlepší automobilové simulátory.

Nový směr, stále zábavné

O dva roky později se tu přiřítil druhý díl, který nezpůsobil sice žádnou revoluci, ale v mnoha aspektech vylepšil předchozí díl a fanoušci mohli být opět spokojeni. Nyní tu máme díl třetí. Defacto se jedná o úplně jinou hru, než jsou oba předešlé díly.

Ono upřímně možností, jak hru dále vylepšovat na současné generaci, kromě několika drobných detailů a více obsahu prostě nebylo. Proto se chtěli vývojáři zaměřit i na trošku jinou komunitu, ale samozřejmě udržet i stávající hráčskou základnu, a i těm přinést něco nového a celé se to povedlo tak na půl.

Volant, nebo gamepad

Hned na začátku musím zmínit, že jsem hru hrál na základní PS4, proto nyní nemohu hodnotit, zda na tom není PC verze o něco lépe, co se týče technické stránky, jelikož hned v úvodu hry mě zklamaly tři věci. První, že hra nemá podporu volantu, na kterém jsem hrát předchozí dva díly, proto jsem musel stovky okruhů projet na gamepadu.

Překvapivě to zas tolik nevadilo, jelikož hra změnila svůj jízdní režim, tak aby byl přístupnější arkádově zaměřeným hráčům, ale přitom nabízí stále obtížný a věrohodný zážitek. Hodně tomu napomáhá velmi citelné nastavení obtížnosti. První závod jsem začal na střední obtížnost a postupně jsem přidával a sledoval, jak se vše výrazně mění. Na tu nejtěžší obtížnost si mohou hru užít i zkušení hráči, kteří preferují simulační režimy.

Vizuál není takový, jak bychom očekávali

Druhý problém, který mi přišel závažnější je citelné zhoršení a nestabilita grafického vizuálu. Hlavně při svitu slunce vše vypadalo tak nějak ošklivě a snad i hůře než u prvního dílu. Nejvíce patrné to bylo u okolí tratě, ale občas i v interiéru vozidla a soupeřů. V průběhu závodu a dost často, když přišlo na déšť, nebo se zatáhlo, jako by hra vypadala hned lépe.

Interiér vozidla byl najednou pěkný a ostrý, ostatní závodníci vypadali stejně hezky jako naše vozidlo. Upřímně jsem snad takhle viditelné změny v kvalitě v průběhu hraní snad neviděl ještě u žádné hry a od tak zkušených vývojářů mě to nepřestávalo udivovat.

Arkáda vs. Simulátor

Od Project CARS 3 jsem očekával, že to bude lepši Forza, to že hra bude arkádovější mi nepřišlo vůbec špatné rozhodnutí, ale co nepochopím je odstranění několika prvků, které by i přes jednoduší jízdní režim stále udržovalo pocit skutečného závodění, to je například opotřebování pneumatik, spotřeba paliva, pit stopy, citelné poškození vozidel na jízdním režimu a kvalifikace. Za oběť padly i motokáry, nebo rallycross.

Stále tu máme slušný počet vozidel do detailu zpracované a početné množství tratí, ale i tak oproti předchůdcům hra působí trošku chudě. I karierní režim jsem čekal trošku promakanější, když už se vývojáři zbavili tolika věcí, ale kde že. Začínáte u třídy E a postupně se vypracováváte přes jednotlivé závody, šampionáty k silnější vozům typu GT až k formulím.

Do toho musíte plnit různé úkoly, jako získat určitý počet bodů v turnaji, nebo se pověsit za protivníka po dobu pěti vteřin a pak ho předjet a podobně. Občasné ozvláštnění přijde s pozvánkou na speciální závody a výzvy a to je, co se týče kariery vše. Pokud používáte stále to samé vozidlo tak průchodem se vám zvyšuje sleva na vylepšení vozidla, takže s jedním vozem můžete závodit hned v několika kategoriích. Dále získáváte zkušenostní body a za další levely se vám odemykají nová vozidla a získáváte finanční bonusy.

Nic není zadarmo a musíte hodně přemýšlet, kam svoje těžce vydělané peníze investujete. Třeba abychom mohl splnit všechny závody a výzvy v kategorii E musel jsem koupit tři vozidla této kategorie, takže horko těžko zbývaly po dohrání všech závodů peníze na nákup nového vozidla v silnější kategorii (samozřejmě můžete sáhnout pouze k vylepšení stávajícího vozidla, což je o dost levnější). První vozidlo jsem si pořídil Hondu Civic TypeR a ve třetím bloku jsem musel pořídit vozidlo z devadesátek, tak jsem šel do Nissanu Skyline GT-R, pak jsem narazil na závod, kde bylo potřeba americké vozidlo, tak došlo k nákupu Fordu Mustang 2+2 Fastback, ale jeden či dva závody vám na nové vozidlo nikdy nevydělají ani s bonusem za nový dílek úrovně. To mě alespoň donutilo si některé závody zopakovat a dodělat v nich nesplněný úkol, abych získal nějaký ten peníz na víc.

Herní režimy a online multiplayer

Co se týče singleplayeru, tak toho zas není tolik kromě kampaně, která spíše motivuje, přes finanční stránku, a kromě klasických závodů, zde máte časovky, precizní jízdy (jedete vždy tři kola a počítá se průměrný čas ze všech pokusů, to vše komplikuje nekompromisní penalizace, pokud jen jedním kolem vyjedete mimo trať, tak se čas nepočítá a můžete jet vše znova) a breakout (na trati jsou bloky s body, které musíte ničit a v časovém limitu získat určitý počet bodů).

Kromě kariéry a závodů jak v offline, tak v online režimu, které si můžete všemožně přizpůsobit od startovních pozic, přes počasí, roční období po třídu vozidel, zde ještě máme dva zajímavé režimy. Prvním z nich je Rivals, což jsou denní, týdenní a měsíční aktualizované asynchronní časovky do online žebříčku, při kterých jsou na trati s vámi tři nejbližší stínová vozidla ostatních hráčů. To přispívá k větší soutěživosti a atraktivitě závodů.

To nejzajímavější je však Scheduled Events. Jedná se o předem naplánované online závody, do kterých je potřeba se nejdříve zaregistrovat, následně zajet kvalifikaci a v daný čas se připojit k hlavnímu závodu. Dle zajetého času vám hra přiřadí skupinu hráčů a vaši startovací pozici na roštu. Na konzolích se pak utká dvacet závodníků a na PC až třicet dva. Škoda že tu nejsou zmíněné pitstopy, palivo a větší starost o pneumatiky, s tím by se jednalo o královskou zábavu.

Verdikt

Project CARS 3 prostě bavil i přes všechny výtky a technické obtíže a odstraněných možností, na které jsme byli zvyklí v předchozím díle. Závody bavily i na gamepadu, stejně tak jak na volantu, což dokáže jen pár závodních her. Jen v karierním módů strávíte klidně i čtyřicet hodin a módy jako je Scheduled Events a Rivals dokáží zabavit na další desítky hodin. V průběhu hraní jsem si ale přišel trošku jak schizofrenik, v jednu chvíli jsem se bavil a říkal jsem si, že je to dobrá hra, chvilkama zase, že to není nic moc. Fanoušci série Project CARS asi budou trošku zklamáni, ale milovníci arkádového závodění s nádechem simulace se budou dobře bavit.

Hodnocení redakce:  70 %